Irena Pračková

K paní Pračkové jsem se dostal na základě doporučení lékaře, se kterým jsem probíral zdravotní problémy maminky. Nechtěli jsme nic zanedbat, proto maminka prošla potřebným vyšetřením, kde se objevily problémy s tlakem, cukrem, dýcháním, klouby, zkrátka všeho jak to tak bývá u starších lidí. K mnoha problémům se připojil zhoršující stav ledvin, kdy lékařka po vyšetření předepsala léky s konstatováním že maminka po dalších kontrolách jak se potvrdí neměnný stav bude muset nastoupit léčbu, podporu fungování ledvin dialýzou a že to bude dlouhodobá záležitost. Takto jsme se dostali k paní Pračkové, která se nás ochotně ujala, posoudila co by mohlo zlepšit stav ledvin a doporučila vše potřebné. Do měsíce byla maminka u paní doktorky na kontrole a ta rozhodla po rozboru krve, že připraví vše potřebné pro zahájení čištění krve. Byl jsem s maminkou v ordinaci, měla zhoršenou pohyblivost, na vozíku jsem ji dopravil kam bylo třeba a po rozhodnutí lékařky jsem s přípravou na dialýzu nesouhlasil. Po dost ostré výměně názorů, lékaři mají na své straně mnoho zdůvodnění, paní doktorka rozhodla provést další vyšetření po měsíci a půl a byla si jistá, že dialýza bude nutná. Po dané lhůtě při kontrole rozboru krve nevěřila výsledku a ty rozbory zopakovala 2x, konstatovala, že za svou praxi se nesetkala s podobným případem. Bohužel je tomu pár roků a maminka už s námi tady není, po operaci se dostala mamince do rány infekce, kterou lékaři nedokázali zastavit. Jezdili jsme maminkou každý den, na mé dotazy jsem žádnou informaci nedostal a když jsem se po týdnu v sobotu ptal jestli můžeme na návštěvu, odpověď byla záporná a v pondělí volal primář z JIPky, že se máme přijet rozloučit, protože maminka je v umělém spánku a už se nikdy neprobudí, to bylo kruté, operace nebyla vážná, nikdo z nás to nečekal.