Yveta Kouřilová Yveta Kouřilová
hodnocení článku:
93 %


Spousta matek opravdu nemůže kojit i kdyby se na hlavu postavily

5. 11. 2015

Toto tvrzení naprosto odporuje slibným argumentacím laktačních poradkyní, které tvrdí, že kojit svoje dítě může každá žena, která se pro to rozhodne a že těch, které skutečně kojit nemohou je zanedbatelné procento týkající se především těch s prsními implantáty. Dnes a denně spousty matek pracují na tom, aby byly schopny kojit svoje miminka, ideálně plně v prvním půlroce života, propagace kojení je opravdu silná, ano, vždyť je to to nejlepší, co můžeme svému miminku dát po výživové i psychické stránce. Matky, které nekojí jsou považovány za sobecké, protože nechtějí kojení obětovat svoje pevné poprsí, nebo jsou líné věnovat kojení čas, protože kojení je časově náročnější než krmení z lahvičky.

Spousta matek opravdu nemůže kojit i kdyby se na hlavu postavily


.....ALE! co když matka opravdu upřímně a silně chce kojit svoje miminko, je tomu ochotná obětovat cokoliv a opravdu to NEJDE?
I to se stává a stalo se to i mě, v roce 2008 jsem porodila svoje první dítě, počítala jsem automaticky s tím, že budu kojit. Co může kojení udělat se vzhledem a pevností poprsí jsem tehdy vůbec neřešila, přišlo mi to jako nicotné oproti přínosům, které kojení pro moje dítě bude mít. I čas a energii jsem byla ochotná tomu věnovat, protože jsem si byla vědoma toho, že vlastně v té době není nic důležitějšího než péče o svoje novorozeně.  Byla jsem přesvědčená, že budu kojit. Měla jsem o tom hodně načteno ze všech různých zdrojů, stránky laktační ligy jsem znala i pozpátku, takže jsem „věděla“, že kojit je schopna každá matka, nic na tom vlastně není, že stačí jen CHTÍT a často dítěti prs nabízet, aby se díky stimulaci tvořilo více mléka.
Již pár dní po porodu jsem byla konfrontována s tvrdou realitou, že to tak snadné a automatické není. Přikládala jsem a přikládala k prsům, několikrát denně, prsa střídala a mléka se stále tvořilo málo. Dcerka vůbec nepřibírala, byla čím dál víc neklidná, ve dne v noci nespala a já zoufalá kontaktovala laktační poradkyni, ať co nejdříve přijede poradit. Podpořila mě v mém počínání – přikládat několikrát denně a mezitím stimulovat laktaci i elektrickou odsávačkou, že zákon kojení je jednoduchý, že poptávka tvoří nabídku, tak čím víc budu prsa stimulovat, tím více mléka bude.

Tak já tedy rozjela ještě větší koloběh bláznovství a honby za kojením. Přikládala k prsu jako o život a mezitím odsávala a odsáté mléko dokrmovala lahvičkou....ale stejně to nestačilo.....dcerka velmi podprůměrně přibírala, byla neklidná a skoro nespala....z mého mateřství se stávalo peklo, nic jsem nestíhala, ven jsem nechodila, doma binec, prát jsem nestíhala....prostě peklo....a nic nepomáhalo a pořád ne a ne laktaci pořádně rozjet...

Až dceřino nepřibírání dosáhlo kritické hranice, byla jsem pediatričkou nucena začít dávat umělé mléko, s těžkým srdcem jsem to tedy začala dělat a šíleně moje mateřské Já drásalo když jsem viděla jak hladově dcerka vyžahla danou dávku....a jak po dokrmu byla spokojená.... a jak začala líp spát a samozřejmě přibírat...brala jsem to jako totální selhání sebe jako matky. Proč já toto nedokážu svojí dceři poskytnout? Proč ji nejsem schopna nakrmit? Proč není takhle spokojená po nakojení, ale je tak spokojená je po jakési umělé stravě z gumové savičky?  Proč, proč!? Vždyť jsem pro to udělala VŠECHNO, co příručky o kojení a laktační poradkyně radí!

Už jsem to kojení skoro chtěla vzdát, ale ještě jsem se rozhodla koupit od Medely suplementor, dle popisu funkcí mi bylo jasné, že to je to, co už musí fakt pomoci! Takže jsem pořád kojila několikrát denně, mezitím odsávala a odsáté mléko dokrmovala ze suplementoru pomocí hadiček, které vedou k bradavce, takže z nich mléko přitéká, ale zároveň dítě saje a zase stimuluje prso. Přišlo mi to jako geniální pomůcka, to už musí zabrat! Praktikovala jsem kojení se suplementorem několik týdnů ... a plné kojení se stejně nikdy nerozjelo.... Takže jsem celé kojení v 9 měsících věku dcery s brekem vzdala a najely jsme na Nutrilon a příkrmy.

Takže po této zkušenosti se můžu podepsat pod tvrzení, že NE KAŽDÁ MATKA MŮŽE KOJIT SVOJE DÍTĚ. Udělala jsem pro to fakt maximum, dodržovala všechny rady a doporučení, užívala dokonce i "zaručená" homeopatika, neznám nikoho, kdo by na tom makal tak tvrdě a poctivě jako tehdy já, vím, že každá jiná matka by to dávno vzdala....ale já v tomto byla jako šílená, posedlá touhou krmit své dítě tím nejpřirozenějším způsobem....I dnes se sama sobě divím, proč jsem to dávno nevzdala, mohla jsem si ty ranné miminkovské chvíle více užít....ale já prostě věřila, že schopnost plně kojit mají všechny matky a chtěla jsem ji v sobě probudit.

DNES UŽ TOMU, CO SE MI TEHDY DĚLO VIDÍM VÍCE ZA OPONU, začala jsem studovat tradiční čínskou medicínu (TCM) a vím, že tvorba mateřského mléka je závislá na „kvalitě krve“ a na stavu jaterní energie (Qi). Pokud je krev nedostatečná, nebo Qi jater stagnuje, dochází k nedostatečné tvorbě mateřského mléka. Co se týče pojmu „kvalita krve“,  se kterým pracuje TCM, tak tady nejsou podstatné laboratorní hodnoty krve, ale jakási „kvalita“ krve, kterou zohledňuje TCM. Matka může mít dle laboratorních výsledků krev v pořádku, ale dle TCM ji má „slabou“ a tudíž se její tělo brání laktaci, aby zachovalo matku, protože na to její tělo prostě nemá. To stejné i v případě stagnující jaterní Qi, matka může mít v pořádku veškeré jaterní testy, ale dle TCM játra v pořádku nejsou, tudíž je laktace blokována. V obou těchto případech se může matka na hlavu stavět, kojit 20x denně, mezitím odsávat, používat suplementor a stejně se kojení uspokojivě nerozjede.

A dnes je vlivem životního stylu a vlivem běžné výživy takových žen více než dost. Nutričně slabá výživa má na svědomí nedostatečnost krve a denní stresy, hektický styl života a tlak na výkonnost zase ve velkém zapřičiňuje stagnaci jaterní Qi. Stačí se podívat kolem a je každému jasné, že život je na hony vzdálený životu jaký se vedl dřív a kvalita potravin včetně jejich nutriční hodnoty je vlivem tlaků na vyšší hektarové výnosy dnes už také bohužel jinde.

Myslím si, že by tyto skutečnosti měly matky znát, aby tak zbytečně nepodléhaly pocitům viny, frustrace a pocitům vlastní nedostatečnosti, že jsou méněcenné když nejsou schopny kojit svoje dítě tak jak by si představovaly, někdy na to tělo bez pomoci léčbou opravdu nemá. A také laktační poradkyně by si měly být tohoto trendu vědomy, protože takových matek je hodně a bude jich ještě víc, dokud se něco v našich životních stylech nezmění. Laktační poradkyně v oblasti výživy kojících matek dávají jenom plošná doporučení "jíst v souladu s výživovou pyramidou", ale to často nestačí, pokud má matka výše uvedené problémy, nebo je v podobném deficitu, tak jí pouze pestré stravování dle výživové pyramidy nepomůže.

Já sama za sebe mohu říct, že jediné, co mi dává smysl a nakonec se u druhého dítěte (které jsem krásně plně kojila půl roku a ukázkově přibíralo) ukázalo býti velmi funkčním řešením byla TCM a všechny její principy. Principy TCM není žádná moderní novinka, ale několik tisíc let staré učení, které vede člověka k souladu s přirozeným proudem života, s ohledem na vlastní osobní konstituci, místo, kde se nacházíme, roční období, denní dobu, životní situaci, ve které se nacházíme atd. Dává rady a doporučení ohledně životního stylu, výživy a bylinné léčby. Kdyby tyto principy byly lidem více známé, mohlo by se předejít spoustě trápení.
 


Zaujal vás článek?    

Názory a hodnocení

Petr Štěpánek 17. 11. 2015
 

Petra Priknerová 13. 11. 2015
 

Také jsem byla v úplně stejné situaci, vždy jsem nejprve "kojila", víceméně proto, abych uspokojila vztah mezi mnou a dítětem, pak dokrmila lahví a ještě odsávala mléko odsávačkou. Bylo to naprosto vyčerpávající, vydržela jsem 5 měsíců. Také jsem to prožívala jako tragédii a bylo to velmi emotivní. Dnes, po více než 10 letech též docházím k závěru, že mám "něco" s krví.

Barbora Lofflerová 10. 11. 2015
 

Byla jsem na tom podobně, akorát jsem tedy nevydržela bojovat tak dlouho jako autorka a vzdala jsem to hned po šestinedělí...ale takových kamarádek mám spoustu, co dbají na rady-přikládají dítě často, jedí pestře a stejně jim to nepomůže se pořádně rozkojit a ještě během šestinedělí najedou na UM s pocitem, že toto tedy fakt nezvládly....


velmi dobré


dobré


neutrální


slabé


velmi slabé


Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím