Jakub Tenčl Jakub Tenčl
hodnocení článku:
0 %


Jak pochopit úzkost?

25. 5. 2018

Úzkost je nepříjemný emoční stav bez jasné příčiny v danou chvíli. Pojďme se zamyslet nad tím co se vlastně děje a jakým způsobem s ní můžeme pracovat.

Určitě jste alespoň jednou ve svém životě měli úzkost. Obtížně kontrolovaný pocit, do něhož jste ponořeni, a v ten moment to vypadá, že neexistuje žádná jiná možnost než ten pocit udržovat. Je ale skutečně pravda, že není jiná možnost? Vždy přeci existují možnosti, ale nepříjemné pocity nám je znemožňují vidět.

Nyní můžete říci: „Je přeci jasné, že mám na výběr, ale je těžké jednat podle toho, když mám úzkost.“ Co když je obava „logickým“ výsledkem zkušeností z minulosti, co to vlastně znamená? Tyto pocity jsou vyvolány zažitými vzorci v „nových“ situacích. To znamená, že situace zahrnuje spouštěče, které fungují jako aktivátory.

Nyní je třeba „přeorientovat“ vlastní vnímání, aby bylo možné si hrát s myšlenkami. Možná teď přemýšlíte, jaké jsou v této situaci spouštěče. Pokud jeden spouštěč způsobuje nepříjemné pocity, proč mám tendenci to zahrnout do „celkového obrazu“? Budu schopen změnit vnímání, pokud bude aktivátor odstraněn?

Další věc, kterou je třeba zvážit, je načasování. Dotazování jako strategie zvládání nebude fungovat, pokud budete mít úzkost, přesto je vždy možné naučit se něco nového pro příště. Chcete-li použít takovou techniku v budoucnu, je třeba pochopit, co je „předvídatelné chování“.

V principu to znamená, že s očekávatelným je možné se vyrovnat dříve, než se to stane. Vlastně to znamená, že budoucí situaci je možné rozdělit do několika částí. Zde je příklad:

Někdo říká, že váš nápad je směšný.

Zaměřme se na okolnosti. Možná, že jste frustrovaní a můžete se cítit nervózně, než abyste mohli argumentovat. Můžete se cítit odmítnutí, a pokud ano, je pravděpodobné, že vnímáte odmítnutí sebe jako člověka, a ne jen vlastní nápad.

Můžeme pokračovat v popisu ostatních předpokladů, ale co je nejdůležitější, je pochopit, jak se dostat z těchto pocitů. Vraťme se ke způsobu, jak rozdělit generalizovaný vnímaný obraz na části. V tomto případě je důležité nejprve uvědomění. Tak například: Kdo to říká? Vnímám tuto osobu jako někoho, kdo je šťastný? Je takový fyzický pocit opravdu důsledkem nastalé situace? Co cítím v mém těle, co a kde to je? Jak jsem se předtím cítil? Líbí se mi místo, kde se to stalo?

Nyní jsou zodpovězeny všechny vaše otázky. Dalším krokem je přehrát si situaci od začátku znovu, tentokrát v roli pozorovatele, který vidí sebe z jiného úhlu pohledu. V určitém okamžiku můžete určit spouštěč, může to být tón hlasu nebo ponuré počasí, každý detail je důležitý. Pokud jste schopni rozšířit své povědomí, budete moci najít spouštěč.

Důležitá věc, kterou je třeba vzít v úvahu, je, že interpretovat události subjektivně může být zavádějící. Jinými slovy, to, co si myslíme, že je skutečné, by mohlo být nesprávně pochopeno.


Zaujal vás článek?    


Související metody

Názory a hodnocení

Nikdo nehodnotil, buď první, kdo se podělí o své zkušenosti!


velmi dobré


dobré


neutrální


slabé


velmi slabé


Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím