Radka Tomášková Radka Tomášková
hodnocení článku:
100 %


Chce se mi křičet

28. 11. 2015

Když se doslýchám o věcech, které nejsou pravda, tak trpím. A když se lži týkají mé každodenní práce, trpím ještě více. Trpím beznadějí, že nemůžu zařvat a říci všem, že všechno je jinak.     

Doslýchám se, že metoda Ludmily Mojžíšové je přežitek. Že je to placebo. Že je to sada banálních cviků, které nikomu nepomohou. Oč horší je, že tyto výroky slýchám z úst některých kolegyň fyzioterapeutek, některých gynekologů, ale i laiků. Laikům odpouštím, ale neznalost neomlouvá profesionály. Neomlouvá je ani fakt, že na medicíně neměli jediný semestr z rehabilitace. Doba je nová, informací dostatek a každý má povinnost se vzdělávat. Stejně jako já tak neúnavně činím i v jiných oborech, než je ten můj.

Moje každodenní praktická zkušenost hovoří jinak. Metoda Ludmily Mojžíšové je nástroj, který málokdo umí správně používat. Metoda má dva základní pilíře na kterých stojí. A má také další důležité léčivé aspekty, které se pokusím v tomto článku vykřičet do světa.

Za prvé, metoda spočívá v pečlivé instruktáži cviků. Ano, banálních cviků. Všichni je známe. Vycházejí z jógy. Divili by jste se jaké potíže mají ženy tyto cviky dostat do těla. Většina z nich se při cvičení kroutí a je udivena, že cviky nejdou hladce a bolí. Tak mají tuhá záda. Netušíte, jak bojují se začleněním návyku pravidelného cvičení „banálních cviků“ do svého života. Vymlouvají se. Nemají čas. Nechce se jim. Jsou líné. Je to pro ně nuda. Ženy mají problém se soustředit na své tělo, odstřihnout se od vnějších vjemů, být jen se sebou a pracovat na sobě pravidelným, opakujícím se cvičením. Nuda a banalita nesouvisí s metodou Mojžíšové, ale s klientkou a jejím vnitřním nastavením. Právě ty ženy, které se nudí při „banálním cvičení“, jej potřebují nejvíce.

Za druhé, metoda Mojžíšové stojí také na mobilizačních technikách. Ty poskytuje terapeut v uceleném balíčku a poctivě je věnuje každé ze svých klientek. Bez symetrického postavení pánve, páteře, plosek nohou, a bez funkčního pánevního dna se žádná z žen neposune. Mobilizace jsou veliká dřina pro terapeuta. Že je neposkytujete? Že je neumíte? Pak netvrďte, že metoda Ludmily Mojžíšové nefunguje!

Dalšími aspekty metody Mojžíšové jsou takové „banality“ jako nácvik relaxace, homeopatie, psychoterapeutická práce, práce s traumatem nebo obyčejné naslouchání a vedení dialogu s klientkou. Také není od věci pohled do očí, empatie, poradenství v sexualitě, ve výživě a zdravém pohybu.

Že nic z toho neděláte? Neumíte? Pak netvrďte, že metoda Ludmily Mojžíšové je přežitá. Není a nebude. Troufám si tvrdit, že odkazy paní Ludmily jsou poklad, který jen tak nezapadne. Musí jej však mít v rukou člověk, který si je vědom pokladu v ruce. A také člověk, který s tímto pokladem chce umět zacházet. Chcete? Já Vás to ráda naučím!

Nikdo nepochybuje o účinku Vojtovy metody, Koláře, Smíška, Lewita a dalších. O metodě Ludmily Mojžíšové se pochybuje stále. Mnohé osobnosti české fyzioterapie z její metody vycházejí a její poznatky aplikují ve svých metodách. To je v pořádku. To je přirozený vývoj. Prosím, jen neohrnujte nos nad učiteli, kteří byli před Vámi. Metodu Ludmily Mojžíšové a jiné techniky české fyzioterapie považuji za kulturní dědictví naší malé země. Asi tak jako má Čína svou čínskou medicínu. Umíte si představit, že by Číňan nevěřil akupunktuře, předepsaným bylinám, úpravě stravy a pravidelným pohybovým cvičením? Jsme natolik ateističtí, že nevěříme ve své vlastní osvědčené nástroje k léčení? Nebo se nám nechce věřit a chceme vše hned, jednoduše, rychle, bez vlastního úsilí? A abychom zastřeli svou vlastní neschopnost, neznalost a lenost, tak raději s odplivnutím zkonstatujeme, že něco nefunguje? Možná z tohoto důvodu je u nás v Čechách největší koncentrace klinik asistované reprodukce na světě. Díky metodě Ludmily Mojžíšové se narodily už tisíce dětí. Můj veliký vzor, paní Hana Volejníková má zásluhy na narození téměř jednoho tisíce dětí. Jen já mám za několik let práce s metodou na svědomí přes šedesát dětí. Jaké další důkazy potřebujete?


Zaujal vás článek?    


Související metody

Názory a hodnocení

Michaela Pšenčíková 10. 1. 2016
 


velmi dobré


dobré


neutrální


slabé


velmi slabé


Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím