Pavla Hlavinková Pavla Hlavinková
hodnocení článku:
100 %


Východní vs západní zdravotnictví …. a nebo co je vlastně ta prevence?

14. 4. 2017

Rozdíl v přístupu západní medicíny a filozofii východní (tradiční čínské) medicíny se značně liší už od svých základů, tak bych jej dnes ráda krátce a názorně vysvětlila.

Východní vs západní zdravotnictví …. a nebo co je vlastně ta prevence?

Když přijdete na klinice v Číně do čekárny ortopedie, tak uvidíte zdravé lidi, ve skvělém rozpoložení, vesele se bavící, případně hrající piškvorky, aby si zkrátili dobu čekání. Nechápete, proč tam jsou? Vždyť vypadají zdraví….

Když přijdete kdekoliv na západě do čekárny ortopedie, tak vidíte kulhající, zkroucené pacienty, o jedné či dvou holích, občas na vozíku. Tady už chápete, proč tam jsou…

Když jste na klinice v Číně na stáži a máte možnost jít do ordinace, tak pochopíte, na jaké úrovni se tamější lékaři už začínají zaobírat problémy. Čínští pacienti si stěžují, že „cítí slabost kolenou, chlad v bedrech, neustále ledové nohy, nebo jim tuhnou šlachy“. To jsou první ukazatele, že se v těle něco děje, že došlo k nějakému oslabení a je nejvyšší čas na to zareagovat než se toto oslabení začne více prohlubovat a začne docházet k patologiím jako například lumbago, ischias, výhřez ploténky, patní ostruhy, artróza a jiná onemocnění pohybového aparátu.

Všechna tato onemocnění se tvořila dlouhou dobu, žádné z nich nevzniklo ze dne na den, ale schylovalo se k nim dlouho před tím. TČM pracuje s daleko jemnější diagnostikou, všímá si i zdánlivých detailů a orientuje se v symptomech, které klasická medicína vůbec neřeší a nezohledňuje.

K lékaři na západě se nechodí s problémy na takové úrovni jako v Číně, tady kdybychom přišli za lékařem, že cítíme slabost v kolenou, tak nás asi pošle k psychiatrovi a ukáže plnou čekárnu opravdu nemocných lidí….

Běžný Evropan se dnes nepozastavuje nad tím, že má například neustále studené nohy, nebo že chodí v noci několikrát na WC, ráno vstává rozlámaný, má průjmy/zácpy, špatné trávení nebo že trpí chronickou únavou, bere to jako normální nepříjemnosti a přišlo by mu trapné řešit s lékaři takové malichernosti. Beztak by dostal radu, ať se tolik nepozoruje. Jinými slovy ať se odpojí od svého těla, neřeší ho a vypne kontrolku, co mu chce tělo naznačit.

Západní medicína odhalí problém, až když došel do takové patologie, která už je prokazatelná na zobrazovacích nebo laboratorních přístrojích. Naopak východní medicína je postavena tak, že zjistí disharmonii ještě dlouhou dobu před tím, než problém dosáhne obřích rozměrů a má mezitím spoustu nástrojů a doporučení, jak nerovnováhu/oslabení vyřešit a prohlubování problému zvrátit.

Jestliže se ale dlouhodobě ignorují tělesné (někdy i duševní) symptomy, zajde problém příliš daleko, patologie se stane opravdu vážná (a už i měřitelná dle kritérií západní medicíny), tak může být už TČM krátká a bude potřeba použít invazivnější léčbu – např. operaci.

To stejné, co jsem se snažila demonstrovat výše na případě pohybového aparátu, platí i pro všechny ostatní obory zdravotnictví. TČM vidí a napravuje nerovnováhy, disharmonie, oslabení nebo pocity nepohody daleko dříve před tím, než dojde k vážnému problému.

Stejně tak v případě onkologických onemocnění, dávno před vyslechnutím diagnózy „rakovina“ u klasického lékaře, by se dalo podle diagnostiky TČM vidět, že to k ní směřuje a dalo by se samozřejmě i tento stav napravit. Jestliže to ale zajde příliš daleko – už se to vymyká dosahu přírodní medicíny, je už většinou nutné razantní řešení klasickou medicínou. Ideální však je, když jde západní medicína ruku v ruce s přírodní medicínou, protože ta dokáže skvěle eliminovat nežádoucí dopady mnohdy pro tělo drastických lékařských/nemocničních postupů a v neposlední řadě se tak předejde opětovnému vypuknutí onemocnění, nebo metastázám v případě rakoviny.

Závěrem: západní i východní medicína mají obě své místo v systému péče o lidské zdraví, jen mám někdy pocit, že se ta východní – přírodní často přeskakuje a vše se řeší až na opravdu hluboce patologické úrovni, ze které ale cesta už není moc snadná. Což je ku velké škodě celé západní společnosti a každoroční nárůst civilizačních a vůbec vážných onemocnění, je toho důkazem.

Předchozí článek: Stále se vracející onemocnění...chronické potíže...antibiotika pořád dokola


Zaujal vás článek?    


Související metody

Názory a hodnocení

Miroslav 18. 4. 2018
 

To jo, dlouho mě doktoři považovali za hypochondra a až se to vyhrotilo, tak se nestačili divit...


velmi dobré


dobré


neutrální


slabé


velmi slabé


Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím