Pavla Hlavinková Pavla Hlavinková
hodnocení článku:
0 %


Můj třetí porod a zpracování strachů

5. 2. 2020

Už tři měsíce je mezi námi naše třetí zlatíčko. Jako správná dula, co velmi prožívá vše kolem porodů, je na čase, abych o tom něco napsala.

Můj třetí porod a zpracování strachů

Toto těhotenství bylo v mnohém jiné než první dvě těhotenství (v letech 2008 a 2011). Popsat vše, co jsem vnímala s odstupem těch let jinak, by vydalo na román, to třeba jindy, teď bych se ale ráda rozepsala o tématu STRACH, ten mě velmi silně paralyzoval poslední týdny těhotenství tak moc, že jsem si chvílemi ani nedokázala představit, že bych ten porod mohla přežít. 

Částečně ty strachy pramenily z mého druhého porodu, kdy jsem vinou lékařky v porodnici v Brně málem vykrvácela (dnes už tam nepracuje, měla více pochybení a byla odejita), také jsem toto těhotenství prožívala už jako dula, takže tím jak jsem byla v této oblasti více vzdělaná, tak jsem si paradoxně více připouštěla různá rizika, nebyla jsem už tak naivní jako tehdy u prvních dvou porodů, ke kterým jsem šla tehdy úplně natěšená. Také jsem za sebou měla zkušenosti z doprovodů k porodům, které byly někdy hodně náročné a dramatické. Také možná hrálo roli, že se poslední roky hodně zajímám o oblast ženství, léčení a hledání ztraceného/zablokovaného ženství, zkoumu aspekty ženství ze všech stran a postupně se stávám jaksi citlivější a vnímám emoce uložené a zaskládané hodně hluboko....

To vše dohromady spustilo proces, že se mi z podvědomí začal vytahovat opravdu hutný strach ne z bolesti, ale ze smrti u porodu. Hlavou jsem věděla, že se dnes už u porodů umírá fakt v řádu promile, že jsou moje strachy téměř iracionální, ale přesto mě válcovaly. Cítila jsem, jakoby pramenily z nějaké hluboko uložené kolektivní zkušenosti spousty žen, které v dávné historii u porodů buď samy zemřely, nebo jim zemřela matka, sestra, přítelkyně.... a tyto zkušenosti mám uložené někde v buněčné paměti skrze předávání této informační stopy od předkyň v ženské linii. Začaly i živé sny o tom, jak se mi rozbíhá porod a já jasně cítím, že tím běží moje poslední hodiny života. Byla to občas síla. Nechtěla jsem ještě zemřít a nechat tu po sobě dva/tři polosirotky. Skládala jsem si v hlavě, co dál se životem, pokud porodem projdu živá, nakonec jsem zjistila, že má cenu tu ještě zůstat :-), že mám spoustu plánů, v první řadě hlavně ohledně svých tří dětí, to jsou velké projekty.

Začala jsem na tom tedy intenzivně pracovat, naučila jsem se i meditovat a různé mentální a dechové techniky. Docházelo mi, že ten strach je reálný a vychází z reálných zkušeností žen před námi a že tento strach v sobě ve větší či menší míře neseme všechny, protože byly časy, kdy se opravdu u porodů umíralo často. Tento strach je následně příčina velké bolesti u porodu. Jak jsem se prokousala těmito strachy, tak jsem se dostala v historii jakoby ještě hlouběji, kde jsem se napojila na svoji dávnou důvěru v dokonalost porodního procesu. Vždy jsem věřila v to, že příroda má vše dokonale naprogramované, s touto důvěrou jsem šla k prvním dvěma porodům, s touto důvěrou jsem doprovázela své klientky u porodů, ale netušila jsem, že pod touto důvěrou je ještě velký batoh podvědomých strachů, které když nejsou zvědomněny, budou vždy vytvářet jakési napětí. Je to jako se všemi stínovými emocemi a "sračkami", dokud jsou v podvědomí, mají na nás vliv, jakmile si na ně posvítíme a zvědomíme je, dáme jim váhu a následně zpracujeme, přestanou na nás mít vliv. A toto se mi asi stalo s emocí strachu ze smrti u porodu, posvítila jsem si na to, že tam tento velký strach mám, nějakou dobu jsem se s tím prala, ale potom jsem se tím prokousala a šla se zase spojovat se svojí dávnou důvěrou v porodní proces.

A jestli můžu brát samotný porod jako "vysvědčení" z této lekce, tak se mi to asi opravdu povedlo zpracovat, protože porod naprosto předčil všechna moje očekávání, předčil i ty nejodvážnější vizualizace, byl tak rychlý a plynulý, že se mi ty kontrakce ani nestihly omrzet :-), porodila jsem přesně tak, jak vnímám, že bylo tělo ženy naprogramované. Jsem za tuto zkušenost životu nesmírně vděčná a těším se na další doprovody žen u porodů a třeba ještě někdy zase na svůj další vlastní porod :-).
 


Zaujal vás článek?    


Související metody

Názory a hodnocení

Nikdo nehodnotil, buď první, kdo se podělí o své zkušenosti!


velmi dobré


dobré


neutrální


slabé


velmi slabé


Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím