Antonín Hlavinka Antonín Hlavinka
hodnocení článku:
100 %


Homo Sapiens, vir nebo antivir?

21. 3. 2016

Představme si život uvnitř lidského těla, kdy denně svádí boj o místo na "slunci" všemožné organizmy. Denně je naše tělo vystaveno útokům milionů virů, bakterií a jiné havěti. Některé organizmy naše tělo podporuje, některé se snaží likvidovat a některým dokonce podlehne. Je to neustálá válka na všech frontách a ve hře jsou všichni bojovníci, jde o tvrdý boj o samotné přežití. Pokud se některý organizmus vymkne kontrole a vychýlí se z normy, tak se organizmus mobilizuje a všemi dostupnými prostředky zabrání katastrofě. Je to jako antivirus ve Vašem počítači, který také každou minutu čelí hrozbám tam venku...

Homo Sapiens, vir nebo antivir?
 

Nyní se můžeme posunout o trošku výše a dívat se na naši planetu jako na tento organizmus, ve kterém denně probíhají nelítostné boje o přežití. Planeta stejně tak čelí útokům zevnitř i z venku. Dokud bude planeta dýchat, tak i organizmy na ní budou do posledního bojovat o svoje místo na slunci. Planeta má stejně jako naše těla mnoho obranných mechanizmů, které jí v tomto boji pomáhají.

Pokud je životu, vlastně organizmu samotnému příliš zima, tak Zemi pokryje bílý sníh a led, ten funguje jako zrcadlo slunečních paprsků a odráží do atmosféry mnohem více tepla a tím se planeta zahřeje, nastolí se rovnováha. Pokud je Zemi naopak horko, tak se tahle zrcadla rozpustí a temné oceány teplo pohlcují, atmosféra se začne zase ochlazovat a tak stále dokola. Planeta se nikoho neptá, pokud dostane horečku, tak se s tím jako každý živý organizmus vypořádá po svém, dojde k detoxikaci, restartu organizmu, kdy hromada virů a bakterií díky teplu zmizí z povrchu zemského...

Problém nastane, když je organizmus ohrožen něčím neznámým, něčím co přijde zvenku, například když se přes bariéru dostane cizí těleso, nebo nějaký jed, na který nemá planeta/organizmus dost obranných prostředků. Pak dojde samozřejmě k velkým potížím a nastane opravdu tuhý boj o život. Podobný problém nastane, pokud dojde k útoku něčím agresivním zevnitř, nějaký vir se rozmnoží a imunita má plné ruce práce, aby se ubránila a tohoto narušitele porazila. Organizmus moc dobře ví, že musí udělat naprosté maximum, aby přežil, má inteligenci, má silný pud sebezáchovy. Většina virů a bakterií má také svoji inteligenci a rozumný program a nebýt tohoto neustálého cvičení, tak by organizmus ochabl a zemřel, nikam by se neposouval, nebyl by připraven. Proto platí, všechno zlé je k něčemu dobré a hlavně, co tě nezabije, to tě posílí.

V poslední době ale naše těla nejčastěji podléhají jiným bojovníkům, těm od kterých byste to vůbec nečekali. Nejzákeřnější ze všech jsou totiž zrádci ve vlastních řadách a tím zrádcem často bývá naše vlastní imunita, nebo část imunity.

Dost velká katastrofa nastane, když se najde v organizmu zrádce, který začne pálit do vlastních řad, kdy bojovník pracující pro imunitu ztratí kontrolu, projeví se u něj ty nejhorší vlastnosti, jako je chamtivost a bezohlednost, kdy chce všechno pro sebe, chce jen růst a nikdy se nehodlá zastavit. Tyhle nejnižší pudy mu zaslepí zdravý úsudek, nedokáže se rozumně podívat kam jeho konání vede. Jeho strach je špatně motivován a zacílen. Ano samozřejmě, že mluvím o rakovině a nádorech, kdy nakonec tento kus chybného programu zahubí sám sebe, ale bohužel to nedohlédne, dojde mu to většinou, až je úplný konec. 

Ten, který měl být ochráncem, který dostal to privilegium chránit a bránit, který dostal mocné zbraně a moc, aby udržoval pořádek a rovnováhu a tím život, tak ten zradil, zklamal a podvedl svého stvořitele, chtěl víc a víc až nakonec postupně všechno ničí a tím i sám sebe.

Když opět vyletíme trošku výše a podíváte se na naši planetu jako na velký živý organizmus, tak jeho plíce jsou nemocné, rakovina ničí ve velkém jejich buňky a do toho dýchá hrůzné toxiny, které ho dusí. V žilách mu koluje otrávená "krev", kterou nejsou schopny jeho játra a ledviny filtrovat a jsou ucpané toxiny. Oslabený organizmus vylučuje tyto jedovaté a horké toxiny, kterými je přesycen a neumí efektivně likvidovat, velké metastázy se již začínají rozlézat.

Imunita má ale mocnou armádu, která určitě neřekla poslední slovo a dělá pro svoji záchranu úplné maximum. Muselo to dojít až tak daleko, že imunita postupně nasazuje a uplatňuje stejné mechanizmy a zbraně, jako používají tyto zmutované a agresivní buňky. Dává jim ochutnat jejich vlastní koktejly a tyto buňky se nyní mohou rozhodnout, zda začnou opět vykonávat svoji funci a budou konstruktivní, nebo nadále destruktivní.

Kdo myslíte, že tuhle válku vyhraje? Koho planeta vnímá jako nádorové buňky, které se vymkly kontrole? Došlo již k finálním metastázám a k selhání důležitých orgánů? Kdo jsou vlastně ti padlí andělé, kteří mají bránit, chránit a pečovat o hostitelské prostředí? Je to naše vyspělá západní civilizace, nebo ti druzí, barevní, kteří ničí naše "hodnoty", a ze kterých máme nyní tak obrovský strach? Kdo komu narušuje přirozené prostřední a rovnováhu? Kdo je tu vir a kdo je antivir a koho náš organizmus/planeta podpoří? A kdyby podpořila naši euroatlantickou civilizaci, potom přežije nebo zničí sama sebe?

Otevřenou mysl, oči a srdce všem.

Antonín Hlavinka

 

Zaujal vás článek?    

Názory a hodnocení

Ing. Pavla Hlavinková 22. 3. 2016
 

Ano, toť hluboká otázka k zamyšlení, koho planeta vnímá jako větší zátěž, zda vyspělou civilizaci nebo "primitivní" národy? Stačí se podívat, kdo planetu více ničí, kdo spotřebovává více zdrojů a kdo za sebou nechává větší ekologickou stopu....potom nám bude jasné, koho by asi planeta raději podpořila v přežití....

Mám pocit, že drasticky klesající plodnost vyspělé západní civilizace značí o tom, že právě ta je tady tak trošku nežádoucí a je potřeba ji zredukovat dřív než zničí planetu úplně....


velmi dobré


dobré


neutrální


slabé


velmi slabé


Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací Rozumím